úterý 31. července 2012

Recenze: Dokonalý pár

Autor: Ally Condie
Originální název: Matched
Přeložila: Martina Neradová
Série: Matched
Díl: 1.
Počet stran, vazba: 328 stran, hardback
Nakladatelství: Knižní klub, 2012
Hodnocení na GoodReads: 3,79/5 (86 711 hodnotících)
Hodnocení obálky: 5/5 (aneb ta obálka je opravdu krásná)

Něco málo k ději
Cassia Reyesová žije ve světě kde o životě každého člověka rozhodují Správci. Rozhodnou koho budete milovat, kde budete pracovat, kdy zemřete... Díky tomu by jste měli mít dokonalý život. Cassia o Správcích a jejich rozhodnutích nikdy nepochybovala - až do dne kdy si pustila mikrokartu se svým životním partnerem Xanderem, jejím nejlepším přítelem, a místo jeho tváře se objevila tvář jiného chlapce - Kye. Cassii je řečeno, že to byla chyba, hloupý žert nějakého pracovníka. Jenže Cassie to nenechá být a začne se s Kyem sbližovat. A najednou jí už rozhodnutí Správců tak dokonalá nepřijdou. Začínají ji nahlodávat pochybnosti. Protože pokud se Správci spletli s výběrem jejího životního partnera, s čím dalším se mohli splést?

Autorka a styl psaní
Ally Condie je původně učitelka angličtiny žijící se svým manželem a čtyřmi dětmi poblíž Salt Lake City v Utahu. Miluje čtení, psaní, běhání a poslouchání svého manžela při hře na kytaru. Před vydáním prvního dílu z trilogie Matched napsala a vydala pár jiných knih, ale ty neoslavily tak velký úspěch jako právě Dokonalý pár. Dokonalý pár si vysloužil několik knižních ocenění, ale poněkud rozporuplný ohlas mezi čtenáři. Druhý díl se jmenuje Crossed - u nás by to mělo být Dokonalý sen a kniha je v plánu nějak na leden roku 2013, tuším. A třetí díl Reached teprve vyjde v originále - v listopadu tohoto roku.

Autorka píše dobře a poutavě, což je jedna z věcí, která mě nutila knihu dál číst - protože se to nečetlo špatně a vlastně to i docela rychle ubíhalo. A že příběh vypráví jen Cassie ničemu neškodí. Vlastně tohle je jedna z knih kde mi vůbec nevadí, že příběh vypráví jen jedna osoba. Kdyby to zde vyprávělo více postav, spíše by to knize uškodilo.
Autorka je dobrá v popisování různých situacích, skrze svou hlavní postavu pokládá zajímavé otázky, které vás nutí k zamyšlení a na konci ukazuje, že dobře umí popsat i nějakou tu akčnější a napínavější scénu a to je jedině dobře.

Příběh, průběh děje
Při čtení jsem byla z té knihy lehce rozpačitá a po dočtení vlastně hodně rozpačitá. Protože já jsem vůbec nevěděla co si o ní myslet. Ona totiž nemá nijak závratný a akční děj. Ono se v ní opravdu neděje nic moc zvláštního a proto chápu, když někoho kniha nebaví a hodnotí ji velmi nízko. Jediná část, kde se skutečně odehrává něco významnějšího, něco akčního a napínavého, je skoro na konci. Pár posledních kapitol je vážně zajímavých až si koušete nehty nervozitou a říkáte si: "Jak to s nimi sakra dopadne?!" Ale to je asi jediná část kde se něco děje.
Kniha je totiž spíše o hrdinech, o jejich pocitech, myšlenkách. O tom, že si Cassie postupně uvědomuje, že Správci prostě nedělají správné věci. Je to vlastně takový popis toho, jak se člověk postupně dostává k nějakým těm myšlenkám na vzpouru proti systému. A to mi zajímavé přišlo. Většinou v dystopiích dostanete hlavní postavu, která už ví, že jejich svět je špatný a zvrácený. Tady ne. Tady si to hrdinka uvědomuje postupem času. A to je dost výrazná změna. Která se mi kupodivu líbí! Já na podobné knížky bez větších zvratů moc nejsem, ale tohle mě neuvěřitelně zaujalo.

Ruce mám zabořené v hlíně, tělo unavené, ale nedopustím, aby mě tahle práce okradla o myšlenky. Protože přesně tohle Správci chtějí: dělníky, kteří pracují, ale nemyslí.
Neodcházej tiše.
A proto bojuju. Bojuju jediným způsobem, jaký znám, bojuju tím, že myslím na Kye, přestože ho postrádám tak bolestně, že je to skoro k nevydržení.


Co se týče průběhu děje, tak to máte vlastně výše. Na začátku se nic neděje, pak menší zvrat ohledně poškozené mikrokarty, poté zase vlastně nic moc akčního a dějově zajímavého a to pokračuje až ke konci, kde dostanete velký zvrat, na který jste celou knihu čekali. A pak už je ten konec, že. A vy jste frustrovaní, protože nemáte po ruce další díl a nevíte co bude dál.

Prostředí
Jak to u dystopií bývá, kniha se odehrává v bůh ví jak daleké budoucnosti. Ale jakou přesnou zeměpisnou polohu má místo, kde Cassie žije, tak to těžko říct. Já hádám Ameriku, ale nikde není nic přesně řečeno.
Samotná společnost, ve které Cassie žije, je rádoby dokonalá. Někdy mi přišla až děsivě dokonalá. Lidé musí dodržovat spoustu pravidel a vlastně nejsou schopni sami za sebe rozhodovat. Řekla bych, že tuhle společnost měla paní Condie úžasně promyšlenou. Pro mě je to jedna z nejlépe vymyšlených společností. Autorka má i spoustu důvodů, proč se lidi ještě nevzbouřili - protože mě osobně by v takové společnosti asi hráblo, nehledě na to, že bych na ni vlastně byla zvyklá od dětství. Lidé jsou na Správcích v zásadě závislí - už se totiž odnaučili žít bez nich.

Nyní používáme jen základní zařízení, která potřebujeme - porty, čtečky, psačky - a přijímáme pouze takové informace, které pro nás mají nějaký význam. Například odborníci na výživu nepotřebují vědět, jak naprogramovat létající vlaky, a programátoři zase nemusí umět připravit oběd. Díky specializaci už nejsme zavalení množstvím zbytečných informací. Není nutné rozumět všemu.

Postavy
Cassia se určitě neřadí mezi ty nejhorší hlavní hrdinky. Vlastně se mi docela líbí, i když až s průběhem knihy, kdy si začne uvědomovat chyby v té jejich dokonalé společnosti. Postupně jsem s ní začala více sympatizovat a více jsem prožívala její příběh. A také jsem přemýšlela nad tím vším jako ona. Cassia totiž není hloupá, ale rozhodně u ní nečekejte velkou statečnost a bojovnost - jako třeba u Katniss či Tris. Cassia je spíše přemýšlivý typ, ale pevně věřím, že kdyby šlo do tuhého, i ona by se začala prát.

Xandera - Cassiina zvoleného životního partnera a jejího nejlepšího kamaráda jsem měla ráda po celou knihu. A taky mi ho bylo docela líto. On Cassii měl pořád rád a vlastně jí s Kyem pomáhal, i když mu to určitě nebylo příjemné. Kdybych měla volit mezi ním a Kyem, tak bych si asi nemohla vybrat.
Ky si toho totiž už hodně vytrpěl, i když to na sobě nedává moc znát. V knize se mi líbí, jak Cassii dává možnost postupně odhalit jeho příběh - neřekne jí všechno hned najednou. Ky je trochu jiný než ostatní - už od začátku knihy ví, jak je jejich společnost špatná. Myslí jinak než ostatní a spoustu věcí si musí nechat pro sebe. Což musí být děs.

Cassiina rodina také nebyla špatná. Ale nejvíc se mi líbil její dědeček a proto mě mrzí, že měl tak málo prostoru. Jenže co se dá dělat, že.

Pocity, dojmy, hodnocení
Jak už jsem jednou psala, po dočtení jsem byla z téhle knížky docela rozpačitá. Vůbec jsem nevěděla jak ji hodnotit, protože se mi v několika ohledech líbila, ale na druhou stranu zase ne. Protože ten děj té knize opravdu chybí a já takové knížky moc nemusím. Na druhou stranu to vyrovnává dobrým stylem psaní, slušnými postavami, promyšleným světem a zajímavým vývojem hlavní hrdinky. Kniha se nečte špatně, i když se může stát, že se ke čtení budete nutit. Pokud si vzpomínám dobře, tak se to u mě nestalo - četla jsem, protože jsem chtěla. Takže to se může brát za plus. Ta knížka není ten typ knihy, kterou bude každý milovat, docela chápu, že se někomu líbí hodně a někomu zase málo. Mě se vlastně líbila, protože něco na té knížce je. Opravdu mě nutila k zamyšlení a to se mi tak často nestává.

Konečné hodnocení:
7,9/10

- Recenze byla doplněna ukázkami z knihy Dokonalý pár od Ally Condie.

Kam dál:
Zdroj obálky: www.bux.cz
Zdroj obrázků: www.deviantart.com

Písnička v rámci Zpěvavého léta:


Žádné komentáře:

Okomentovat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.