neděle 28. října 2012

Recenze: Rudá jako rubín


Autor: Kerstin Gier
Originální název: Rubinrot
Přeložila: Tereza Pecková
Série: Drahokamy
Díl: 1.
Počet stran, vazba: 336 stran, hardback
Nakladatelství: CooBoo, 2012
Hodnocení na GoodReads: 4,14/5 (6 911 hodnotících)
Hodnocení obálky: 5/5 (aneb i přes tu růžovou ji zbožňuji)

Něco málo k ději
Rodina šestnáctileté Gwendolyn je velmi zvláštní - v jejich ženské linii se dědí časocestovací gen. Osoba, která tento gen podědí, může skákat v čase. Všichni si myslí, že to Charlotte bude ta, která gen zdědí - minimálně datum jejího narození tomu nasvědčuje. Charlotte je proto náležitě připravovaná - ve škole je jedničkářka, minimálně dějepis má na jedničku, je učena šermu a dokonce umí jezdit i na koni. A jaké je pak pro všechny překvapení, když v čase skočí Gwendolyn místo Charlotte. Chudák Gwendolyn se pak ocitá ve víru událostí a mezi osobami, o nichž neví co si má myslet. Obzvlášť co se týká Gideona - skokana v čase z rodiny de Villiers, kde se gen dědí v mužské linii. Vypadá to, že všichni vědí více než ona, přičemž jí nikdo nechci nic říct, což se Gwendolyn vůbec, ale vůbec nelíbí.

Autorka a styl psaní
Kerstin Gier je německá autorka narozena roku 1966. Kerstin už jako dítě chtěla být spisovatelkou - velmi ráda si vymýšlela všemožné příběhy. I když tomuto snu se celkem dlouho nevěnovala, po škole pracovala jako sekretářka či jako recepční. Ale v 28 letech si vzpomněla na svůj sen z dětství, že by chtěla být spisovatelka. V současné době pak má na svém kontě hned několik knih, přičemž série Drahokamy ji proslavila asi nejvíce - tato trilogie byla přeložena do angličtiny a následně i do dalších jazyků. U nás vychází u nakladatelství CooBoo - první díl jest Rudá jako rubín, druhý se jmenuje Modrá jako safír a na začátek příštího roku se chystá Zelená jako smaragd.

Víte, trochu jsem se bála toho jak se mi bude kniha číst - s německými autory jsem zatím neměla moc dobré zkušenosti, jelikož od německých autorů bývaly jednotlivé věty hrozně dlouhé a takové nudné. Prostě nemám s německými autory moc dobrých zkušeností. A tedy nevím jak moc tuto knihu ovlivnil překlad, ale musím říct, že se mi četla moc dobře! Je napsaná poutavě, zároveň s tím s lehkostí a jde o velmi čtivý kousek. Vyprávěno je v ich-formě z pohledu Gwendolyn a to je též plus - Gwendolyn je totiž hrozně příjemná vypravěčka a tentokrát mi vyprávění jen z jednoho pohledu sedlo. Vážně je kniha napsána dobře - tak akorát popisů, tak akorát dialogů. Zase jsem našla jednu z knih, která se mi čte neuvěřitelně dobře, lehce a rychle.
A málem bych zapomněla - na začátku kapitol je vždycky nějaký doplněk k ději, či jak to popsat. Nejčastěji se jedná o nějaký zápis z kroniky Strážců. Jindy to je rodokmen hlavních hrdinů. Jde o celkem zajímavé doplňky.
"Ona je dítě!" skočil mu do řeči Gideon. Nemá o ničem ani ponětí."
Zrudla jsem. Co bylo tohle za drzost? A jak pohrdavě se na mě díval. Tenhle pitomý, namyšlený... pólista!
"To vůbec není pravda," řekla jsem. Nejsem žádné dítě! Je mi šestnáct a půl. Stejně jako Charlotte. V mém věku byla Marie Antoinette dávno vdaná (což jsem nevěděla z hodin dějepisu, ale z filmu s Kirsten Dunstovou, který jsme si s Leslie pouštěly na DVD).

Příběh, průběh děje
Na jednu stranu se může zdát, že se toho v knize tolik neděje, ale na druhou stranu se pořád něco řeší. Ze začátku jde hlavně o to, že gen podědila Gwen a né Charlotte, ale všechno se postupně pomalu začíná zamotávat. I když já osobně si myslím, že v druhém dílu se všechno zamotá ještě o něco víc. On je ten samotný příběh v zásadě poměrně jednoduchý, ale v jednoduchosti je krása, ne?

Jestli je tahle kniha předvídatelná či ne, tak to vám výjimečně moc neřeknu. Nějak jsem nad tím při čtení moc nepřemýšlela. Spíše jde o to, jak moc jednotlivé scény či zvraty jsou překvapivé - já totiž skutečně moc nepřemýšlela nad tím, jak by se příběh mohl vyvíjet. Takže něco mě překvapilo méně, něco zase více. Jinak příběh plyne moc hezky, má udané tempo, které pěkně dodržuje. Neuvědomuji si, že by to někde pokulhávalo a kniha mě nudila. Prostě vážně moc příjemné čtení.

Prostředí
Ono se to odehrává v Anglii! :D Upřímně - ani nevíte jak mě tohle překvapilo. Já osobně byla připravená na Německo, ale za tu Anglii jsem vděčná. Zase změna oproti Americe, což je hrozně fajn. Navíc pro tenhle typ příběhu se právě prostředí Anglie ohromně hodí.

A velmi, velmi se mi líbil ten nápad ohledně cestování v čase. Tohle totiž bylo opravdu originální. Časocestovací gen - to se mi líbí! Skákání časem bez stroje na cestování, to opravdu zajímavé je a já osobně jsem o tom ještě neslyšela. A načtení krve do chronografu, aby se skákání v čase dalo řídit? Též moc hezké. Dle mého názoru si toto autorka pěkně promyslela a já jí za to dávám palec nahoru.


Nekontrolovaná cesta časem se zpravidla ohlašuje pocitem závratě v hlavě, žaludku a/nebo nohou několik minut, někdy také hodin, nebo dokonce dní dopředu. Mnozí nositelé genu vypovídali také o bolestech hlavy.
První skok v čase - nazývaný též iniciační skok - se odehrává zpravidla mezi 16. a 17. rokem věku nositele genu.
Z kroniky Strážců, Svazek 2, Všeobecně platné zákony

Postavy
Zas se jednou našla hlavní hrdinka, která mi moc dobře sedla a já si ji hned po pár stránkách oblíbila. Gwendolyn je ohromně sympatická, žádná hloupá a naivní husička. Díky ní mě kniha vážně bavila. Kolikrát měla skutečně trefné poznámky a nic moc si nenechala líbit. Kdyby takových příjemných hrdinek v YA knihách bylo více, tak bych byla vážně šťastná osoba. :)

Gideon nebyl špatný. Místy takový sebevědomý, arogantní a nesympatický, ale postupem času se ukázalo, že má i nějaké ty dobré vlastnosti. A já si ho nakonec i docela oblíbila. Ale za co jsem velmi ráda jest to, že Gideon do Gwendolyn v žádném případě nebyl hned zblázněný. Prostě žádná šílená romantika. Spíše si ze začátku lezli na nervy. Jsem vážně, vážně ráda, že Gideon nebyl žádný zamilovaný hlupáček.

Ovšem co mě překvapilo byla postava hraběte Saint Germaina. Toho jsem tam tak nějak nečekala. Já už jsem četla jednu sérii, ve které vystupoval - mluvím o sérii Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamela. A tam mám hraběte Saint Germaina velmi ráda, tam je to sympatická osoba. Ale tady, tady ne. Je zajímavé jak si autoři můžou vytvořit tak různé, tolik odlišné charaktery jedné postavy.

V knize je dost dalších zajímavých postav - každá je jiný charakter. Většina má nějaké tajemství a je velmi těžké říct co tím tajemstvím je. U většiny to tajemství stále neznám a jsem tedy zvědavá na další díly.
Z těch dalších postav jsem si oblíbila Leslie, kamarádku Gwendolyn. Ta je taková lehce šílená, zábavná, milá a obětavá. Pak se mi líbila i prateta Maddy, ta je též zajímavá. Ale zaujme i lady Arista nebo Charlotte. Vážně jsem na všechny zvědavá dál.


"Ahoj Wendy," řekl.
"Gwendolyn," opáčila jsem. Můj ty bože, přece to nebylo zas tak složité na zapamatování. Taky mu neříkám Gisbert.

Pocity, dojmy, hodnocení
Na téhle knize mě zaujalo to cestování časem, i když knihu jsem si původně chtěla jen půjčit z knihovny. Nicméně pak jsem si přečetla spoustu nadšených recenzí, které mě na knihu velmi nalákaly. Když pak měli na Albatrosu slevy, neodolala jsem a knihu jsem si objednala. A musím říct, že rozhodně nelituji. Kniha mě vážně bavila, sedla mi, četla se mi vážně lehce. Tohle je velmi, velmi povedený první díl z trilogie, i když stále je takový úvodní. Řekla bych, že další díly budou lepší a lepší. Teď mám vážně neuvěřitelnou chuť se do dalšího dílu pustit a věřte mi, že je hrozně těžké odolat, když máte tu knihu doma. :D Ale zatím odolávám, i když si myslím, že brzy podlehnu. No nic. Zpět k tématu.
Takže za sebe můžu říct, že s knihou jsem spokojená. Je to taková milá, příjemná knížka. Pěkný rozjezdový díl. Ale myslím si, že kniha měla na kousek víc. Nicméně čtení jsem si užila, na další díl se těším a vám s klidným srdcem knihu doporučuji. :)
Mimochodem, věděli jste, že se podle knihy chystá film? :)

Konečné hodnocení:
8/10


Zdroj obrázků: www.deviantart.com, www.google.cz
Zdroj obálky: www.goodreads.com
- Použité ukázky jsou z knihy Rudá jako rubín od Kerstin Gier.

2 komentáře:

  1. to je suťažna otazka nejak nechapem

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že soutěžní otázka je docela pochopitelná - obzvlášť pokud si přečteš recenzi, měla by jsi na ni být pak schopná i odpovědět. :)

      Vymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.