úterý 30. července 2013

Recenze: Amélie a tma

Autor: Petra Neomillnerová
Ilustrace: Lubomír Kupčík
Série: ? (Možná Amélie?)
Díl: 1.
Počet stran, vazba: 92 stran, hardback
Nakladatelství: Albatros, 2012
Hodnocení na GoodReads: 4,50/5 (26 hodnotících)
Hodnocení obálky: 4/5 (aneb je vážně krásná! :))

Něco málo k ději
Příběh vypráví o dvou naprosto odlišných dívkách, mezi kterými vznikne poněkud netradiční přátelství. Amélie společně se svou maminkou žije ve starém domě nedaleko řeky a pobývá tu už dlouhých 122 let. Už je to velice dávno, co se s někým přátelila, už dlouho si nemá s kým hrát. A pak je tu Markéta – ta žije se svou maminkou, jejíž práce je dokáže sotva uživit, a s přáteli to také nemá snadné. Když se ty dvě setkají, naprosto to změní jejich životy, přičemž obě doufají, že snad k lepšímu.

Autorka a styl psaní
Petra Neomillnerová je známá česká autorka, věnující se převážně žánru fantasy. Narodila se v Praze roku 1970 a vystudovala Střední knihovnickou školu. Píše jednotlivé romány, ale i sbírky povídek. Mezi její nejznámější knihy určitě patří ty o svérázné upírce Tině Salo či knihy o Zaklínačce Lotě. Amélie a tma je její první kniha pro děti, na podzim bychom se měli dočkat jejího pokračování, které ponese název Amélie a barevný svět.

Přiznám se, že od Petry Neomillnerové jsem doposud nečetla žádnou knihu (i když se určitě chystám), takže nemůžu říct, jestli se kniha o Amélii nějak odlišuje od knih třeba o té Tině Salo. Za sebe ale můžu říct, že Amélie se mi četla velice dobře – na knize je znát, že ji píše zkušený autor. Vyprávění mě zaujalo hned na začátku, kniha se mi četla snadno a rychle. Žádné dlouhé a složité věty, takže pro děti naprosto vhodné.

Příběh, průběh děje
Příběh není nijak složitý, ale podle mě je velice pěkný. Přestože je kniha určena spíše dětem, nevidím důvod, proč by si ji nemohl přečíst i čtenář starší – rozhodně ho může příběh zaujmout a pousmát se nad ním. Hlavně tam jde o to přátelství, také jde o to, že všichni lidé nejsou stejně zlý. Navíc je příběh poměrně uvěřitelný, i přes přítomnost těch nadpřirozených bytostí.

Knížka je tak akorát dlouhá, takže se tu nenašla místa, u kterých bych se mohla nudit. Zvraty jsou v knize hezky rozložené a musím říct, že některé mě i překvapily. Amélie prostě krásně ubíhá a ve výsledku je z ní neskutečně milé a oddechové čtení.

Prostředí
Díky zasazení příběhu do Prahy mi přišla celá kniha mnohem reálnější – vlastně jsem dostala i obrovskou chuť se jednou na Stromovce po domku Amélie podívat a zjistit, jestli tam Amélie náhodou vážně nebydlí.
Osobně mě celkem překvapilo, že Amélie s maminkou jsou duchové. Víte co, podle anotace mě napadly různé možnosti, ale duchové ne. Pojetí duchů se mi tu moc líbilo, rozhodně to bylo zajímavé a zase trochu jiné.

Postavy
Příběh vypráví Amélie s Markétou, takže čtenář pozná nejlépe je. Mně osobně se obě líbily – jsou to prostě milé, dvanáctileté holky, které touží mít normální věci jako jsou přátelé či aby si jich všiml chlapec, který se jim líbí. Ale přesto tu jistý kontrast mezi Amélií a Markétkou je a to je jedině dobře! Přece jenom, Amélie pochází z úplně jiného století, kde byly jiné zvyky, takže se od Markétky teprve učí. Nicméně i pro Markétu může být Amélie dosti užitečná.

Postavy jsou dle mého názoru pěkně popsané a vytvořené. Líbí se mi, že charaktery jsou dosti různé a vlastně nejde o žádné stereotypy, které by jste možná v knize pro děti čekali. Je docela těžké si alespoň někoho neoblíbit.

Docela velkým kladem je i fakt, že kniha má nádherné ilustrace. Krásně doplňují atmosféru. Myslím, že postavy jsou ztvárněny velice pěkně a vůbec mi nevadí, že mi je tak vlastně vzata možnost představit si hrdinky po svém. Ta kresba je prostě skvělá!

Pocity, dojmy, hodnocení
Těžko říct, jestli jsem si pro svou první zkušenost s Neomillnerovou vybrala tu správnou knížku, ale určitě přečtení knihy Amélie a tma nelituji. Knížka se mi líbila – byla vážně milá, s hezkým příběhem, pěkně napsaná a se sympatickými postavami. Navíc ty ilustrace! Ty jsou naprosto úžasné.
Knížka je podle mě vhodná pro malé i velké. Pokud máte mladšího sourozence, který se nebrání čtení, určitě mu dejte Amélii přečíst. Ale jestliže ani vám nevadí číst knihu, jež je určená mladším, určitě si ji přečtete též! :)

Konečné hodnocení:
8/10


Zdroj obálky: www.goodreads.com
Zdroj obrázků: Použité obrázky jsou ilustrace z knihy od Lubomíra Kupčíka. Konkrétně jsem je našla zde, zde, zde a zde.

12 komentářů:

  1. Petra Neomillnerová patří mezi mé nejoblíbenější. Knížky s Tinou Salo se snažím dát do kupy už nějakej čas. První díl mě naprosto nadchnul a ráda ho čtu znova. Tahle knížka vypadá taky skvěle. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Tinu Salo se chystám, tak snad mě též tolik nadchne. :) A Amélie a tma je rozhodně povedená knížka, takže se po ní určitě mrkni. :)

      Vymazat
  2. Pekná recenzia, od autorky som nič nečítala, ale k tomuto by som sa celkom rada dostala, bola by to taká príjemná oddychovka.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Příjemná oddechovka to je rozhodně, knížka je celá taková milá, takže ti ji vážně doporučuji. :) A děkuji. :)

      Vymazat
  3. Je to na Neomi dost netypická kniha. Ale je krásná. Něco úplně jinýho. x)) A jop, ty ilustrace... :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Takže netypická? No tak to jsem na Tinu Salo zvědavá. :) A ty ilustrace jsou vážně krásné! :)

      Vymazat
    2. jop. Skoro bych i řekla, že to psala jiná autorka. Jistě, v něčem je to pořád Neomi, ale jinak... kdybych nevěděla, kdo to napsal, Neomi bych netipovala. :D
      Začneš Tinou? Popravdě nevím, co bych ti doporučila jako první. Miluju všechna děvčata Neomillnerové. :D Ale já osobně mám nejraději...
      překvapivě...
      ( :D )
      Moire. :) Podle téhle čarodějničky mám i přezdívku. x))

      Vymazat
    3. Fakt? Až tak je to jiné? :D No tak to jsem na její další knížky ještě víc zvědavá. :)
      Asi jop, i když to ještě nevím jistě. To teprve uvidím. :)
      Takže podle ní máš přezdívku? No vidíš, nedávno jsem se tě na to chtěla zeptat. :D

      Vymazat
    4. Už jsem někdy zmínila, že její psaní miluju?
      "Rád bych pro tebe něco udělal. Řekni, koho chceš zabít, a já ti donesu jeho hlavu." - Kay (str. 176) (Sladká jak krev)
      -no řekni, není ten humor úžasný? :D
      (když vezmeš v potaz to, že to ani tak humor úplně není? :D)
      Zkus Tinu, dlouhé to není a je to urbanka, tak by tě to mohlo bavit. A kdyby se náhodou nelíbila, určitě musíš vyzkoušet ještě Moire. :D
      Jop. :)) Chtěla zeptat? A pročpak? Tohle zní podezřele. :D

      Vymazat
    5. Myslím, že jo. :D
      Vidíš, ta hláška vypadá dobře. :D Vlastně to i na tu knížku láká. :D Takže jop, přečtu si Tinu. :D :)
      Jen tak, nic jiného za tím nehledej. :D

      Vymazat
  4. Uplynul rok, už máš přečteného něco o Tině Salo nebo Lotě? Mně lota sedne víc. A je tady ještě série o Moire.

    Amélie je pro děti, takže se přece jen trochu liší od ostatních knížek Petry Neomillnerové. Ale autorka "se nezapře", A Amélie se mi líbila, i když už jsem hooodně dlouho dospělá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel nemám, protože mi neustále přibývají nové a nové knihy ke čtení. Ale nakonec se k tomu určitě dostanu. :)

      Amélie je hrozně fajn. :) Vlastně mi to teď připomíná, že jsem si chtěla přečíst pokračování, takže se jdu mrknout, jak je na tom knihovna. :)

      Vymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.