sobota 12. července 2014

Co se dělo v posledních týdnech, co se bude dít v těch následujících

Ano, ano, zas mě jednou popadla chuť sepsat nějaký ten vykecávací a informační článek v jednom. Na sepsaní podobných článků musím mít prostě náladu, aby z toho nebyla jen halda nesmyslných žvástů, i když i v to se nakonec může tenhle článek zvrhnout. Chci jednou za čas takovéto články sepsat, aby byl blog osobnější, aby bylo jasno, že jsem taky jen člověk. :D Navíc když se opakují jen recenze a recenze, tak je to taky nuda, že.

Původně jsem avizovala, že sepíšu samostatný článek o Anglii a mých zážitcích. Nakonec z toho sešlo - nejdřív za to mohl nedostatek času, pak moje lenost a posléze pocit, že vás to stejně nebude zajímat. Nicméně pro mě to byl zážitek velice zajímavý, takže se teď pokusím v pár větách shrnout své nadšení a další pocity ohledně mého zájezdu do Anglie.
První den zájezdu jsme vlastně nestrávili v Anglii, nýbrž v Belgii. Řidiči prý museli mít devět hodin pauzu, takže jsme zastavili ve městě Brugge - krásné historické město, ale jinak mě to moc nenadchlo, ono když strávíte celou noc v autobuse a vyspíte se sotva hoďku nebo dvě, tak nedokážete všechno správně ocenit. Avšak čokoláda, kterou jsem si odsud přivezla, byla výborná.
Poté jsme přespali v Calais, ve Francii. Na svůj seznam už-nechci-nikdy-zažít si můžu připsat sprchování ve sprchách, které se samy dezinfikují. Když mi zhaslo světlo, opravdu jsem měla strach, že budu dezinfikována i já. Přespávání ve formuli, to není nic pro mě.
Cesta trajektem do Anglie byla krásná. Tedy, pozorování ubíhajícího francouzského pobřeží bylo krásné, to houpání už tolik ne. Do Doveru jsme se ale dostali v pořádku, proto jsme mohli vyrazit na dlouhatánskou cestu do Yorku, kde jsme měli bydlet. Udělali jsme si zastávku v Nottinghamu, kde jsme se podívali na sochu Robina Hooda a na zdejší hrad, také jsme byli v Sherwoodském lese, jop.
Čekala jsem, že nejhorší pro mě bude si zvyknou na jízdu vlevo, nakonec jsem však byla překvapena, že zrovna na to jsem si zvykla velmi snadno, snad jen na kruháči mi to bylo divné. Na co jsem si ale nedokázala zvyknout bylo to, že v Anglii vypadají všechny domy úplně stejně. A jsou příšerně maličké. Já tam normálně bydlet, tak se ztratím a svůj dům rozhodně nenajdu.
Po dobu našeho pobytu jsme žili v hostitelských rodinách. My jsme to zrovna nevyhráli, ale někteří dopadli ještě hůř. Paní, u které jsme bydlely, na nás skoro vůbec nemluvila, takže možnost procvičení angličtiny byla nulová. A co by mě nikdy nenapadlo jest to, k čemu všemu se dají nacpat hranolky. :D I k pizze nám je nabízela. Jo a jestli na těch jejich obědových balíčkách dokáží normálně vydržet až do večeře, tak mají Britové můj neskonalý obdiv.
Součástí pobytu byla i výuka angličtiny. Nás spojili se španělskými studenty, kteří byli na podobném zájezdu. A víte co? Nechtějte se Španělem mluvit anglicky. Tak silný přízvuk jsem v životě neslyšela. Přestože jsem se vážně snažila, mnohdy jsem jim nerozuměla ani slovo. K samotné výuce - nic moc. Bohužel jsem se nenaučila nic nového. Za jediný zajímavý zážitek z výuky beru to, jak byla naše lektorka nadšená z toho, že bloguji o knížkách a zvládnu jich tolik přečíst, jop. :D :)

Co všechno jsme navštívili? Tak kromě krásného Yorku jsme byli ve městě Whitby, tohle nádherné přímořské městečko je spojeno s Drákulou. Ve Whitby jsem ochutnala i typické britské fish & chips a řeknu vám, že to byla mňamka! Dále jsme viděli Castle Howard a malé nádraží, které bylo ve filmovém Harrym Potterovi použito jako nádraží v Prasinkách. Celý zájezd byl ukončen návštěvou Londýna. V Londýně to bylo hrozně hektické, všude příšerně moc líbí. Já byla vážně šťastná, když jsem našla knihkupectví Waterstones a mohla se tam schovat. :D

Ehm... Jo, to by byla Anglie v pár větách, ano. :D Pokud to není z předchozích vět moc jasné, celkově jsem z návštěvy Anglie nadšená a upřímně doufám, že se tam jednou vrátím.

To by asi bylo vše k tomu, co se dělo v posledních týdnech. Teď k tomu, co je plánováno do týdnů následujících.
V létě se nikam nechystám, Anglií jsem si tak trochu vybrala jakoukoliv jinou dovolenou. Měla jsem velké čtecí plány na léto, zatím jsem na tom dost bídně - místo toho, abych nějakou knihu dočetla do konce, pořád rozčítám další. Ale já to nakonec překonám! Tedy asi. Chtěla jsem totiž přečíst aspoň dvacet knih, už jsou skoro dva týdny prázdnin pryč a já se tomu nepřibližuji ani vzdáleně, ehm.

Pár plánů k blogu. Ráda bych tak minimálně obden přidávala na blog nový článek, chci aby to tady trochu žilo. Doufám, že se mi to podaří. Jestliže vše vyjde, jak by mělo, můžete na blogu čekat dva projekty, oba ve spolupráci s nakladatelstvím Jota. Už se moc těším, až vám projekty představím a doufám, že se vám budou líbit.
Rozhodla jsem se také zapojit do Letního knižního HOPu, který pořádá Cathy. Už je krásných devatenáct účastníků, takže budete moci hezky hopkat! Já mám dokonce už i ceny, které se vám budou doufám líbit. :) Dost možná bude ještě jedna soutěž, to se uvidí. :)
Líbil se mi read-a-thon, kterého jsem se na konci června účastnila a říkala jsem si, že bych také read-a-thon uspořádala, někdy na konci srpna nebo na začátku září. Byla jsem inspirována BookTubeAThonem, který mezi zahraničními booktubery právě probíhá a jehož součástí jsou i různé výzvy. Už teď mám na několik výzev nápady, které by se vám mohly líbit a mohly by být zábavné. :) Otázkou zůstává, jestli by se toho někdo účastnil, ano. :D :)
Celkově bych hrozně ráda dala dohromady nějaký projekt. Budu holt muset zapojit mozkové závity a pokusit se něco zajímavého vymyslet. :)

Na závěr bych vám všem chtěla zase jednou poděkovat, že můj blog navštěvujete a čtete. Jsem opravdu ráda za všechny vaše komentáře, vždycky mi udělají obrovskou radost. Blogera nepotěší nic více než milý komentář od čtenáře blogu, to mi věřte. :)

K vykecávání mi už dochází pára, takže se prozatím mějte krásně, čtěte a užívejte si prázdniny! :)

14 komentářů:

  1. Já bych se do nějakého read-a-thonu určitě přihlásila, minule jsem to bohužel zjistila moc pozdě.
    Anglii ti závidím, jsem ráda, že se ti tam líbilo. Když čtu tvůj zážitek z hostitelské rodině, musím se jen smát nad tou svou, která byla naprosto strašná. Dvě malé děti, těhotná máma vypadala, že každou chvíli porodí, a muž, který s námi jako jediný komunikoval, bohužel jsme celý týden nevěděly, jak se jmenuje. Jedly jsme zásadně bez nich, mluvili na nás jen když jsme udělaly něco špatně, na úzké chodbě jsme občas potkaly dvě Španělky. A kurz mi toho bohužel moc nedal. Ale jinak to bylo skvělé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Tak to bych byla ráda. :)
      Já jsem to v článku sice nezmínila, ale v domě s námi bydleli ještě dva Španělé. :D Přitom mi Češky jsme byly čtyři, jop. Taky jsme se každý den na místo setkání s autobusem vozily taxíkem a jednou nám taxikář povídal, že tu paní moc dobře zná, že tam má nějaké ty studenty furt. :D Jako naschvál jsme patřily mezi tu skupinu, která se vyzvedala jako první, tudíž nás čekala další hodina a půl cesty, než jsme dorazili do školy, no. :D A mám spoustu dalších zážitků, některé jsou vtipné, některé spíše k pláči, ale mnohem lépe zní, když se říkají než píšou, jop. :D Ale byly tam holky, co měly naprosto perfektní rodinu. Tohle je asi prostě o štěstí, no. :) Jo, i pro mě byla jinak Anglie skvělá a určitě tam chci znovu zavítat. Jen si nejsem jistá, jestli bych opět riskovala nějakou hostitelskou rodinu, no. :D :)

      Vymazat
  2. Do read-a-thonu se moc ráda zapojím. :) Musíme si to čtení přece pořádně před začátkem školy užít. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to bych byla moc ráda! :) A naprosto souhlasím! :)

      Vymazat
  3. Do readathonu bych se též zapojila, ale bez blogu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Blog nebude nutný a já budu jedině ráda, pokud se zapojíš. :)

      Vymazat
  4. Taky jsem si naplánovala 20 knížek na léto. Zatím mám 3. Nevím, kdy dočtu těch 17. :o) A to rozečítání dalších a dalších knih tak moc dobře znám. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A víš co je smutný? Že já jsem zatím přečetla ty knížky jen dvě. :D Jsem hrozná, vím to. Bojím se, že budu ráda, když přečtu těch knih deset, no. :D :)

      Vymazat
  5. Klidně bych si o Anglii početla víc, taky jsem kdysi na takovém výletě byla. :-) O těch domech napsal to samé co ty Čapek v Anglických listech. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidíš a já jsem si myslela, že by to opravdu nikoho moc nezaujímalo. :) Vážně? :D Tak to je hezké. :D :)

      Vymazat
  6. Španělština a francouzština nejsou zas tak rozdílné, tak si představ, jak jsem já bojovala s anglicky mluvícími Francouzy. :D Jeden řekl "Nice to meet you," a já na něj koukala jako na... no, umíš si představit, a musela jsem vypadat strašně inteligentně. :D

    hej, tak co, jak jsi rozplánovala svý projekty, jak to je s přidáváním článků obden? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedávno jsem koukala na jedno video, kde anglicky mluvila nějaká Francouzka a hned mi to připomnělo Španěly a jejich přízvuk, jop. :D Takže tě chápu. :D

      Nebuď na mě zlá. :D Včera mi bylo na článek moc blbě, dneska se mi naopak chce číst a ne psát. Takže tak. :D :)

      Vymazat
    2. já jsem zlá? :D :D
      btw - ten článek byl fajn. :))

      Vymazat
    3. Jsi. :D
      Jo? Tak děkuji. :D :)

      Vymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.