pondělí 27. října 2014

Recenze: PopCo [RV]


Autor: Scarlett Thomas
Originální název: PopCo
Přeložil: Tomáš Kačer
Počet stran, vazba: 557 stran, hardback
Nakladatelství: Host, 2010
Hodnoceno na GoodReads: 3,74/5 (3 342 hodnotících)
Hodnocení obálky: 4/5 (mně osobně se mi líbí)

Něco málo k ději
Alice Butlerová byla vždycky trochu jiná a to už jen tím, že ji vychovávali její prarodiče – matka jí zemřela a otec se jednou sebral a vypařil neznámo kam. Alicina babička byla matematička a její dědeček zase miloval šifry a vliv obou dvou se na ní hodně podepsal. Živila se vytvářením křížovek, odkud ji nezaměstnala korporátní firma PopCo, která se zabývá výrobou hraček pro děti. Alice teď společně s dalšími vyvolenými zaměstnanci dostane za úkol vymyslet nový produkt – něco, co zaujme dospívající dívky. Uplynulé události ji donutí se zamyslet nad tím, co je vlastně správné a také nad tím, jestli je se svým životem spokojená s takovým, jaký je.

Autorka a styl psaní
Scarlett Thomas je britská autorka narozena roku 1972 v Londýně, kde i na univerzitě absolvovala v oboru kulturní studia. V současné době učí anglickou literaturu na univerzitě v Kentu a také píše literární recenze pro Literary Review, The Independent on Sunday a Scotland on Sunday. V českém překladu u nakladatelství Host vyšly její romány PopCo, Konec Pana Y a Náš tragický vesmír.

Pokud se do knihy pustíte, určitě se připravte na to, že jde místy o poněkud náročnější čtení. Styl psaní autorky mi sedl a líbil se mi, ovšem na někoho by těch popisů mohlo být občas až moc. Autorka také ráda využívá vnitřní monology hlavní postavy, které pomáhají lépe pochopit její osobnost a také v nich autorka předkládá dosti zajímavé úvahy, nad kterými je dobré se zamyslet. Celou knihu vypráví Alice – nicméně jednu linii příběhu vypráví Alice z dětství a tu druhou dospělá Alice. Musím autorku pochválit, že jde poměrně snadno identifikovat, která Alice příběh vypráví, protože je vidět, že prošla jistým psychickým vývojem.

Příběh, průběh děje
Upřímně? Příběh rozhodně není jednoduchý, proto se k němu trochu hůře vyjadřuje. Nicméně jasně můžu říci, že příběh má dvě hlavní linie – vyprávění dospělé Alice a vyprávění Alice z dětství. Vyprávění o Alicině dětství a dospívání je důležité, protože to čtenáři napomáhá pochopit její chování v současnosti. Také je to velmi zajímavé v tom směru, že spousta z nás šeřila v jejím věku podobné problémy, každý dospívá či dospíval. Líbilo se mi, že to autorka nepřikrášlovala, působilo to tak velmi reálně. Části týkající se dospělé Alice jsou plné různých úvah o světě, o tom, co je morální a co už ne, jak zkažené některé korporace jsou a co je smyslem života. Kniha ve mně vyvolávala tolik myšlenek a úvah, že jsem občas byla až přehlcená a musela jsem si od čtení dát menší pauzu.

Jediné, co mi poněkud komplikovalo čtení a opravdu mě brzdilo, byla spousta vysvětlování týkající se matematiky. Přiznám se, že to na mě bylo moc. A jestliže nejste na matematiku nějaký odborník, nemyslím si, že vám to něco dá, běžnému čtenáři to určitě nic neřekne. Autorka se hodně zabývala i šiframi, toho občas bylo už také hodně, ovšem na druhou stranu to podle mě bylo mnohem zajímavější než ty matematické informace.

Prostředí
Tohle je jedna z těch knih, u kterých na prostředí prakticky nezáleží. Důležitý je samotný příběh a hlavně postavy, které v něm hrají hlavní roli. Ale jinak se to celá odehrává ve Velké Británii.

Postavy
Alice je ze všech stran velmi dobře zpracovaná postava. Má svojí osobnost, čtenář byl svědkem jejího vývoje, tudíž ví, proč se tak či onak zachovala. Není to žádná tuctová či stereotypní postava, naopak je dosti jiná. Hodně přemýšlivá, se zajímavými názory a také takový snílek. Moc se mi líbilo, že i jako dospělá v průběhu knihy prošla vývojem, takže pokud porovnám Alici z konce s Alicí ze začátku knihy, mohu říct, že je jiná. Možná i lepší.

I ostatní postavy jsou zdařile napsané a hodně osobité. Mě si získali hlavně dědeček a babička Alice, později i její kolega Ben. Postav v knize je hodně. Každá má menší nebo větší vliv na Alici. Neměla  jsem s nimi nejmenší problém, autorka je napsala opravdu realisticky.

Pocity, dojmy, hodnocení
Tato kniha ani náhodou není nějaké oddechové čtení, naopak nutí čtenáře se zamyslet nad spoustou věcí. Patrně hlavně proto se čte trochu pomaleji, jinak byste mohli být poněkud přehlcení. Autorčin styl psaní se mi velmi zamlouval, to samé se týká i příběhu či samotných postav. Líbí se mi myšlenky, které jsou v knize obsaženy, i proto se určitě podívám na autorčinu další tvorbu, zajímá mě, s čím dalším by mohla přijít. Jediný problém jsem měla s tou spoustou povídání o matematice (a místy i toho povídání o šifrách bylo moc), běžnému čtenáři (jako jsem třeba já) to dle mého názoru opravdu nic neřekne, nic mu to nedá. Při těchto částech mi nezbývalo nic jiného, než zatnout zuby a jednoduše se tím probojovat.
Těžko říct, komu konkrétně bych knihu doporučila. Pokud máte rádi knížky, které vám dají nové podněty k zamyšlení, asi by pro vás mohlo být tohle to pravé. Či pokud se nějak více zajímáte o matematiku nebo šifry, mohlo by vás PopCo zaujmout. Ovšem naposled upozorňuji, že jde o kapku náročnější čtení.

Konečné hodnocení:
8,5/10
Za poskytnutí recenzního e-výtisku velice děkuji nakladatelství Host.


Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.
Zdroj obálky: zde
Zdroj obrázků: zde, zde a zde

2 komentáře:

  1. Právě proto jsem možná knihu začala číst a následně odložila. Už prvních pár stránek mě totálně vyčerpalo a popisy mě moc nebavily. Ale asi to bylo tím, že jsem v tu chvíli měla chuť na úplně jiný žánr, nějakou oddychovou knížku, u které se nemusí myslet :) Rozhodně hodlám dát PopCo ještě šanci. Šifry mě odjakživa bavily, tak myslím, že by to nakonec mohl být můj šálek kávy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to je u téhle knížky asi nejdůležitější - musíš mít na něco podobného náladu. Pokud potřebuješ oddechové čtení, u kterého nemusíš moc myslet, tak tohle není ta nejšťastnější volba a ještě by sis to tím mohla tak akorát znechutit. Ale myslím si, že za přečtení stojí, pokud na ni máš tu správnou náladu. :) Tak doufám, že až se k ní jednou dostaneš, bude se ti líbit. :)

      Vymazat

Za každý nový komentář jsem moc vděčná, vždycky mě potěší a budu jedině ráda, když komentář zanecháte. :)
Pokud použijete profil "Anonymní" prosím, abyste se na konci příspěvku podepsali. Předem děkuji.